Stínové taneční

V zimě se stmívá brzy, zvlášť, když je zataženo.
Trubec letos chodí do tanečních, tak ho Kamzík občas doučuje.
Odpoledka se táhne, všem se klíží víčka, jak zamotaní do svetrů poslouchají.
Se zvoněním se Trubec zvedá, běží do ředitelny. Kamzík ho vítá, náruč otevřenou.
Zapíná hudbu, začínají tančit. Trubec nesměle klopýtá, ale učí se. Po chvíli nervozita opadne.
Kamzíkova ruka na jeho boku dodává pocit jistoty, stejně jako ty modré oči.
Jejich zvláštně zohýbané stíny se míhají v mdlém světle.
Než stihne školník zamknout, společně odcházejí.
Pod pouliční lampou lze zahlédnout dvě siluety držící se za ruce.
Začíná padat sníh.