Nečekané cesty

Terén byl, jako vždy, obtížně prostupný. Oddíl zapadal do bažin. Každě tři kroky dopředu znamenaly podklouznutí o dva dozadu. Po pravdě se každý přesun rovnal noční můře.
A nejhorší bylo, že přesun měl být samozřejmě zrychlený. Zrychlený natolik, aby dokázal dorazit k vesnici dřív než nepřátelé. Zrychlený tak, aby útočníky dohonil... a potrestal.
No, snaha byla, ale...
Čvach, čvacht...
... moc se to nedařilo.
Pak ale někdo, jakýsi dávno zapomenutý génius, dostal nápad.
Chůdy. Druhé, delší nohy. Připevníte k nohám... těm svým...
Čvacht...
A pohybujete se vodou. Potůčky, řekami a jejich utajenými rameny.
Čvacht.
Speciální vybavení urychlilo přesun o 200 procent.