Blažej Pascal v zajetí náhody

Veselé Vánoce, Owsi! Snad se Ti to bude líbit tak, jak se na to těšíš.
Přístupnost: bez omezení
Varování: obsahuje příliš mnoho informací, historické nepřesnosti, hazard, matematiku a náboženství. Přítomna je i reklama na díla jiných autorů. Čtěte jen na vlastní nebezpečí.
Shrnutí: Blaise Pascal pod vlivem náhody tvoří, bádá a dostává se do ohrožení života.
Poznámka: za betu vděčím mamce. Já už své betareaderské schopnosti pro letošek vyčerpala.
Prolog
Už jste někdy hráli gamebook bez kostek? Už jste někdy hráli kostky bez kostek? A o generátoru náhodných čísel jste slyšeli? A máte představu, jaká je pravděpodobnost, že když si vygenerujete číslo 1654, že pak na skutečných kostkách hodíte 4, 5 a 6? A víte, že pro dadaisty a aleatorní skladatele mají v pekle zvlášť vyhrazené kotle? S náhodnou frekvencí přikládání?
První náhodně vygenerované slovo je poloměr
Hlavním hrdinou příběhu je Blaise Pascal. A protože odmítám psát o někom, jehož křestní jméno zní, jako když je vám špatně, budu mu říkat Blažej. Čímž si chlapec moc nepolepšil, protože se nejedná o blaženost, ale o stále stejné jméno, které původně znamená šišlavý.
Blažejovi se dostalo vynikajícího humanitního vzdělání - jenom humanitního, což by možná někteří z vás uvítali. Ale věřte mi, že ať už před dětmi tajíte existenci sexu, matematiky nebo jednorožců, vždycky se to nějak domáknou. A budou si bez vašeho vědomí hrát na doktory, odvozovat si Eukleidovu geometrii (třeba třetí postulát o kružnici, která jde narýsovat kolem libovolného středu a s libovolným poloměrem) nebo vábit pochybné tvory s falickým symbolem na čele svým panenstvím.
Druhé náhodně vygenerované slovo je chobotnice
Odříkaného chleba největší krajíc. Blažej se do studia přírodních věd vyloženě zakousl. Jakmile nemusel na dávno známá pravidla přicházet sám, pustil se do vlastních objevů. Takže najednou bylo v matematice a fyzice trochu přepascalováno: Pascalova věta o kuželosečkách, Pascalův zákon o tlaku v kapalině, Pascalův kombinatorický trojúhelník…
To mi připomíná, znáte ten vtip, jak hráli Einstein, Newton a Pascal na schovávanou? Einstein pikal, Pascal se běžel schovat a Newton zůstal stát na fleku, jen do země kolem sebe vyryl čtverec metr krát metr.
Einstein se otočil a zvolal: „Deset dvacet Newton!“
A Newton s klidem anglického šlechtice odvětil: „Newton na metr čtverečný je Pascal.“
… a nesmím zapomenout na Pascalinu. Tohle děvče mělo mezi předky počitadlo a jeho vnučkou a zákonitou dědičkou je kalkulačka. Takže i když možná nemáte matematiky a podobné blázny v lásce, Pascalovi byste měli poděkovat. Jistý Niklaus Wirth to například udělal tak, že po Pascalovi pojmenoval programovací jazyk.
Pascal svůj počítací stroj vyrobil pro tatínka, významného úředníka a hlavu té zmutované chobotnice systému královských daní. Že by potřebovala osekat pár chapadel a hlavně nepřidávat nová, to se Štěpán Pascal pokusil vysvětlit i kardinálovi de Richelieu a měl dost odvahy se s ním dokonce pohádat. Pak raději vycouval a zmizel z Paříže do Rouenu. Pořád lepší než kdyby zmizel úplně.
Třetí náhodně vygenerované slovo je rozcestí.
V Rouenu měl Štěpán čas na vlastní vědecký výzkum. A aby nebylo těch zadkotvarých předmětů v letošní nadílce málo (Ahoj, Rebelko!) a taky abych potěšila děvčata z Budče, představím vám Pascalovu závitnici. Štěpán přežil svoji ženu o čtvrt století a vědeckým výzkumem si zřejmě něco kompenzoval. Svůj skutečný zájem zamaskoval tím, že křivku pojmenoval limaçon, šnek.
Jenže ani toto očividné podlézání Budči nezachránilo Štěpána před smrtí. Jeho tři děti se ocitly na rozcestí. Nejstarší Gilberta už byla nějakou dobu vdaná, Blažej vrazil dědictví do nákladného života v Paříži a nejmladší Jakubka vstoupila do kláštera Port-Royal des Champs. To Blažeje zaujalo, ale při jeho křehké tělesné konstituci se zdálo vhodnější pohodlí hlavního města.
Čtvrté náhodně vygenerované slovo je kostel.
Víte, proč se česká firma vyrábějící autobusy jmenovala Karosa? Taky jste si mysleli, že je to od slova karoserie? Blažeje by to jméno potěšilo a vysvětlil by vám, jak to tehdy s Carosse bylo.
Když se mu někdy zachtělo vidět Jakubku, udělal si výlet do portroyalského kostela. Ten stával necelých třicet kilometrů za Paříží a cesta vedla kolem Versailles. Blažej si všiml, jaké ohromné množství lidí na stavbě zámku pracuje a jak je pro ně mnohdy obtížné se tam dostat. Už rok po zahájení prací představil veřejnosti první omnibus, koňmi tažený vůz pro osm cestujících, a pojmenoval ho Carosse.
Páté náhodně vygenerované slovo je balvan.
Každopádně Blažej se dál v klidu vozil kočárem. Až do jistého dne. Jak ví každý fanoušek Zeměplochy a/nebo antických bájí, bohové si rádi hrají s osudy lidí. Zvlášť těch lidí, kteří nějak vyčnívají nebo se jim, nedej bože, snaží přes přírodní vědy fušovat do řemesla. Jestli si Blažej myslel, že jim jeho chatrné zdraví a krátkodobé ochrnutí stačilo, velice se mýlil. Protože jsme se konečně dostali k velmi náhodnému roku 1654.
Noc, městečko Neuilly poblíž Paříže, most přes Seinu. Blažej už jede z večírku domů, ale kdesi nahoře je večírek v plném proudu. Alkohol teče proudem a kostky se kutálejí po stole. Sází se na životní dráhu právě narozeného Kryštofa Weigela (bude z něj vydavatel a obchodník s uměním) a hraje se o Blažejův život. Hraje se tak divoce, že jedna kostka padá ze stolu, letí a letí a jako balvan dopadá na zmíněný most, přímo před Blažejův kočár.
Pravděpodobnost, že se za takovýchto okolností splaší koně, je téměř stoprocentní. Takže to udělají. A protože přímo před nimi je kostka (jestli vás to utěší, padla šestka), rozběhnou se vpravo, přes okraj mostu, rovnou do řeky.
Ržání, trhavý zvuk a dvojí cáknutí do vody. Na třetí se čeká – kočár zůstal viset přes okraj mostu.
Chvíli se pohupuje.
A pak… se překlopí.
Na mostě stále leží kostka s šestkou nahoře. Taky tam leží kočár. Za chvíli z něj vytáhnou Blažeje. Je v bezvědomí.
Šesté náhodně vygenerované slovo jsou kalhoty.
Blažej byl mimo sebe dva týdny. Probral se se slovy: „Oheň. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, ne Bůh filosofů a učenců.“ Zápisky o této mystické zkušenosti pak nosil u sebe jako amulet až do konce života.
Vyměnil kalhoty za kutnu a své vědecké nadšení obrátil k náboženství a filosofii. Pro portroyalské jansenisty psal ostré kritiky jezuitů, naštěstí anonymně, protože byly páleny a klášter v Port Royal byl zrušen a srovnán se zemí.
Blažej strávil zbytek svého života v ústraní na venkově. Věnoval se psaní obrany křesťanství a víry, ale knihu nedokončil. Poznámky vyšly posmrtně pod názvem Myšlenky a staly se jeho nejslavnějším dílem.
„Posledním krokem rozumu je uznat, že jej nekonečně mnoho věcí přesahuje.“
Poslední a zcela nenáhodné slovo je KONEC. Za ním už není vůbec nic, jehož nárok na existenci Blažej experimentálně dokázal.
*
Zdroje:
Behind the name
Generátor náhodných čísel
Kouzelná krabička (generátor náhodných slov)
Matematika křivek od Miroslavy Jarešové a Ivo Volfa
Matematika.cz
Nástin dějin evropského myšlení od Ivo Tretery
Rozhovory s nesmrtelnými od Lubomíra Brožka
Wikipedie v české, anglické, francouzské a německé jazykové mutaci