DMD č. 13. pro 13. 4. 2018. Téma: První třída

Když jsme nastoupili do školy, s velkou slávou nás začali učit počítat do dvaceti. Počítat a sčítat, časem snad i odčítat. Někteří z nás to dávno znali, ale na konci roku to (teoreticky) uměli všichni.
Pak přišly další roky, počítání do stovky a přes ni, násobení, dělení, funkce, proměnné, mnohočleny. Nezalekli jsme se a dali šanci šílenějším věcem, potkali jsme logaritmy, derivace, integrály. Šlo se dál, vektory a tělesa, rekurence, binomická věta, entropie, Langrangeovy multiplikátory, konvexní polyedry.
Ke konci magisterského studia jsme jak blbci počítali tři plus pět na kalkulačce, protože náhoda je blbec a základní matematika kdesi v minulosti.

Vlak letěl na vzduchovém polštáři těsně podzvukovou rychlostí.
"Vrah je jenom jeden a jste to vy, zubaři!" namířil pistoli konstábl Kratina. Kulka prolétla hologramem a zaryla se hluboko do sametového opěradla.
"Neprošel jste testem, hlupáku!" smál se vlak z reproduktorů. "To já jsem Nibblese usmažil, nikdo nepřežije příjezd do 'finální' stanice!"
Detektiv shodil košili a pod ní se již červenalo známé S. Proletěl okýnkem a jednou ranou do lokomotivy vlak zastavil.
Všechny ženy skončily večer v jeho objetí, a že jich bylo alespoň 50.
Jen jedna, prvotřídní, na něj v Daily Staru smutně čekala. Ale to je zase jiná pohádka.

Thorne needed someone reliable. Someone he could work with.
He needed Maddie.
That was not possible.
Not because he would want to protect her. Not even because she was taking care of their little one.
Maddie knew him too well. As an empath, she couldn’t be fooled.
And not just her. Every seasoned agent would know something is amiss. They wouldn’t listen to his explanations. He has this under control. He will not abort the mission.
Not an seasoned agent, but someone reliable, who would listen to his orders. And not die.
It’s time for Osprey to leave the nest.

Karty byly dohrány a čekat na pádlující domorodce nikoho nebavilo, a tak to šel Dlouhý John urychlit. Překročil Edvina, jenž se po dalších pár doušcích turbomedoviny rozhodl doopálit, a chopil se děla.
Nasliněným prstem změřil vítr, chvíli s kanónem vergloval tam a zpátky, naznačil Pirátu Kapitánovi, ať sakra uhne, a ozvala se rána jako… no, jako z děla.
„Prvotřídní rá...“ jásal Kapitán, sleduje dráhu letu a pomalu své nadšení přehodnocuje, jelikož tato dopadla úplně mimo, „...ovšem i první třídu musí někteří opakovat, žeano.“
Zasmušilý pohled dával tušit smutnou historku z dětství, ale Silver se naštěstí na nic neptal a přebíjel.

Samael posedával na lavici a nervózně žmoulal kapesník. Gannet s dětmi opustila kostel ihned po mši.
„Je plachá,“ pronesl hrabě, „ale s tím se dá pracovat.“
Samael jen přikývl.
„Ještě učíte děti zámožných rodin?“ obrátil se k dračímu knězi.
„Samozřejmě,“ přitakal otec Marcus. „Je to mým posláním.“
„Můj předek otevřel vůbec první třídu v Olanesu,“ pokračoval namyšleně. „Můj rod byl vznešený, nechci jej pošpinit někým málo hodným...“
Samael nervózně polkl.
„…to malé pískle potřebuje vzdělání, přijmete ji do učení, otče Marcusi.“ Nebyla to otázka, ale rozkaz. „Účet pošlete mně.“
S tím se odporoučel a Samaelovi došlo, že dohoda byla zpečetěna.

„Vidíte, pane? Tadyhle moje ovoce. Překrásné! A počkejte, až ochutnáte. Nejlahodnější chuť, co existuje.“ Trhovec se snažil, co mohl, aby své zboží vychválil.
Ze zvědavosti si pár kousků koupil. Nic od toho nečekal, ale skutečnost předčila očekávání. Bylo to nejlepší ovoce, jaké kdy jedl.
Další den se ke stánku vrátil. „Koupím všechno, co máš. Tvé zboží je vynikající.“
Trhovec se zazubil. „Ovšem, pane. Moje ovoce je první třída. Jak jsem říkal.“
Doma radostně ukázal ženě utržené peníze. „Vidíš? Měl jsem pravdu. Takže přiveď ještě další děti, na ulicích jich žebrá dost. Mladé maso je nejlepší hnojivo pro naše ovocné stromy.“

"She needs to go to school, Gabriel!"
"Oh yeah? And how do you think it's gonna look like? She is a half angel, she is growing differently. What are you gonna tell them when she starts in year one but then jumps straight in year five? There is no way how to cover it, Sammy."
"But she can't stay here in the bunker just with us, that's not healthy. She needs people in her own age."
"Sammy, Sammy... one more time, she is not a human. She doesn't have the same needs. But if you insist we can try something."

"Zdirade, do toho vagónu ne, tam je první třída" usměrňuje Pankrác syna.
"Prvňáci?"
"Ne, ve vlaku to znamená něco jiného. První třídou jezdí patriciát, elita, prostě ti
hodně bohatí a vysoce postavení, pokud nezhrdají veřejnou dopravou, a druhou třídou plebs, tedy my ostatní."
"A dalšími třídami?"
"Jsou tu jen dvě. Kdyby jich bylo devět, jako ve škole, tou poslední by musel být asi dobytčák."
"Však pro některé by se hodil," komentuje Jenovéfa nepořádek v kupé.
"My se tu ovšem budeme chovat čistotněji, než ti pasažéři před námi. Pamatuj, Zdirade, ač plebejec, můžeš být jemný a kultivovaný jinoch," praví významně Pankrác.

„A co tahle?“ zeptal se Ted s nadějí v hlase a ukázal na dveře. Právě vcházela krásná bruneta v krátkých šatech a rozhlížela se po baru.
„Tede, základní pravidlo. Nikdy se nepokoušej o něco, na co nemáš. Tohle je první třída. Desítka. Promiň, ale tahle je moje,“ odvětil Barney a rychlostí blesku zmizel z boxu.
Ted si jen povzdychl: „Ty jsi teda parťák za všechny peníze.“
O chvilku později se ale Stinson vrátil jako zmoklá slepice. Doslova.
Zatímco se Barney díval na holku, která na něj vychrstla martini, líbající kluka na baru, pokoušel se usušit ubrouskem. Poraženecky konstatoval: „Má přítele.“

Byl zase jednou spíš ožralý než jen opilý. Navíc v melancholické vyprávěcí náladě.
„Nevíš, kam chodí děvky?“ ptal se urputně Bronna.
„Do bordelu, kam jinam…“ ušklíbl se tázaný.
„Tysha byla jiná. Moje první žena. Miloval jsem ji.“
„Ona tebe určitě taky…“
„Věřil jsem tomu. Jenže pak septon, který nás oddal, jednoho dne vystřízlivěl a prozradil všechno mému ctihodnému otci.“
„Byl jistě potěšen…“
„Vystřídali se na ní všichni strážní. Každý jí dal stříbrňák. Na závěr přinutil i mě…“
„Vážně tě musel nutit?“
„Musel jsem jí za to zaplatit. Vlastní ženě! Dostala zlaťák, protože, jak řekl otec, my Lannisteři jsme vyšší třída.“