Moji zlatí a trpěliví čtenáři, je to konečně tady. Za to obrovské zpoždění by měl být omluvný úvod delší než celá povídka, ale o to asi nikdo moc nestojí. Takže přejdeme rovnou k děkovačce:
I když ho na zatažené oboze nevidíte, dneska je úplněk. Je tedy na čase přidat pár střípků do mozaiky, které nás zase posunou o kus dál.
Díky všem čtenářům za trpělivost, na prvním místě Urrsari.
~o~
Je ti sedm let, Váreňko. Zítra navždy opustíš ves obklopenou lesy, odkud jsi nikdy neodjela déle než na dva dny. Domek, v kterém naposledy přespávaš, už je měsíc prodaný. Tvoje postel tu zůstává, i povlečení s Vlkem a Zajícem. Nikdo se tě na nic neptá.
Tak tady je třetí kapitola. Kratší, než jsem původně plánovala, ale je tady. Měli jste pravdu, tři nebudou stačit. V tuhle chvíli to realisticky vidím na pět. Čtvrtá je rozepsaná, budu se ji snažit dodat co nejdřív. Díky za všechny ohlasy!
~°~
Druhá kapitola povídky pro Urrsari. Plánuje se ještě třetí. Neslíbíš termínu bližnímu svému, ale řekněme, že do půlky ledna bych to ráda uzavřela. Doktorovi děkuji za pročtení, povzbuzení a důležité opravy.
*~*
Je mi úplně jasný, co si myslíte. Fakt. Praporčík Haškovec se pod vlivem úplňku plně oddal svým krvelačným instinktům a nyní se s hrůzou shledává s dílem své zkázy... Tak zase zpomalte. Takhle to nefunguje, aspoň ne u nás.
Pro Urrsari
Fandom: Asi originální městská fantasy. Ale tak blízko Budče, že se hrozně ráda nechám adoptovat.
Přístupnost: 12+, v dalších kapitolách se možná zvedne
Varování: Není to veselé ani optimistické. Možná se to časem změní.
Shrnutí: Vlkodlak na kraji města. Konkrétně na kraji Prahy 8. Vlkodlak, který dělá, co může. A jedna opravdu nepříjemná komplikace, která přichází s prvními mrazy.
