23. Zdvihnout se z popela

První sluneční paprsky rozrazily oblaka hustého štiplavého dýmu. Zlatá hlava se zaleskla a pak na ni dopadl stín.
„Nechci!“ Mari se vyklonila z lodi a zachytila se za hladké ušní boltce.
Vzducholoď se vznášela vedle tlustého boha a nemohla se hnout z místa.
„Nikam nejdu! Tady jsem bohyně!“
Tomek se pohodlně usadil: „Paráda, máme tu výstup!“
„Byla by dobrá na divadle!“ ocenil Dáda. „Jsem zvědavý, jak dlouho se udrží.“
„Do toho!“ Miki zatleskal.
Mari pohodila černými vlasy a zdvihla bradu.
„Bohyně!“ zaprskala. „Rozumíte?! Žádná pitomá socha jako tenhle panák! Nefalšovaná živá bohyně!“
Pod zlatým panákem se hromadil očouzený dav. Lidé vyvraceli hlavy vzhůru a zírali.
„Nemůžu je opustit. Milují mě a uctívají!“
Mari se zadívala k zemi a z očí jí létaly drobné blesky: „Hněte sebou a pomozte mi!“
„Říkala jsem, že na nás poštve lidi.“ Andulka si odfrkla. „Měli jsme jí dát roubík.“
Dav se rozhýbal. Ozvalo se nespokojené reptání. Hlasy sílily.
„Vážně ji milují?“ zapochyboval Miki.
Tomek se zadíval na Mari. Rozcuchané vlasy připomínaly letité ptačí hnízdo. Mračila se a po tvářích jí tekla líčidla.
„Dokázal bys ji nemilovat?“
Dáda se ušklíbnul.

Jeden z mužů si upravil ohořelý klobouk a vystoupil kupředu.
„Pusťte ji!“
Kluci si vyměnili pohledy.
„Rádi, ale…“
„V tuhle chvíli se drží sama!“
Dav se zavlnil a dal se do křiku.
„Ať si ji nechají, je to její vina.“
„Přivedla nás do zkázy!“
„Svatyně vzplála první. Hořela jako pochodeň!“
„Podpálila město!“
„Zamořila ho jedovatým dýmem!“
„To není pravda,“ zašeptala Mari.
Dlaně se jí potily a zlaté uši podkluzovaly pod rukama. Na plešatou hlavu dopadla první slza.
Někdo hodil kamenem. Andulka zavřeštěla. Troje klučičí ruce chytly Mari za potrhaný paví kostým a táhly ji do lodi.
„Pusťte ji,“ zařval muž s kloboukem.
Všechno ztichlo.
„Obětujeme ji a město povstane z popela!“
Andulce zaskočilo.
„Mari?“
„Pusť se.“
„Bohyně tu mají krátkou životnost.“
Lidé začali sbírat kameny. Hned první prorazil do těla vzducholodi velikou díru. Dívčí dlaně sjely po lesklé hlavě, naposledy se o něco zachytily a zůstaly trčet ve vzduchu. Vzducholoď vylétla k rannímu nebi.