Jak na zlobivá koťata

„Koukejte už zalézt do toho pelíšku!“ pravila rázně kočičí máma Sofie.
„Pohádkůůů, pohádkůů,“ překřikovala koťata jedno druhé.
„Jste tu všichni? Tak poslouchejte: Pro zlobivý děti si chodí čerti. Ale pro zlobivý koťata chodí nutrie. Ale není to lecjaká nutrie, je to punková nutrie! Má velkou fousatou hubu a z ní čouhají dva obrovský oranžový zuby. V uchu má kus drátěnýho plotu, na zádech zelenej pruh ze žabince. Věčně je v rauši, protože si dává mletou vrbu, a miluje rachot. Proto musí kočičky našlapovat potichoučku a hlavně vůbec nesmí chodit k řece, jasný?“
Tu noc se koťata od mámy ani nehnula.