„To prostě nemůžu stihnout! Okna, dárky, cukroví…“ klela domácí a běhala po domečku. Uklidili jsme se moudře z cesty, známe konce. Nakopnutá kočka, přinejlepším.
„Odnesu tohle do sklepa a bude večeře, jo?“ odběhla s plnou náručí věcí. Nepřiběhla. Přikulhala. Přehlédla schod.
Druhý den ji přivezli s nechodící sádrou, nešťastnou, prý jak to dopadne? Jak asi. Klídek, vánoce přijdou stejně, no ne? Přišly a byly príma. Domácí se celé dny válela a my šťastně s ní. Okna špinavá, dárky přes Internet, cukroví, co spatlala vsedě, skoro nepřipálila.
Za odměnu jsme neshodili stromeček, nerozškubali dárky.
Ponaučení?
Když moc spěcháš, raději si sedni.
Když se tak ohlédnu zpět, tak zjišťuji, že ty loňské vánoce zas nebyly tak špatné. Byly takové - jiné. A zjistila jsem, že to není vůbec špatné... Ale letos si kvůli tomu nohu fakt lámat nebudu. Zkusím je prožít v klidu i bez zlomené nohy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
pěkné drable
Aries
a moudré předsevzetí
Hlavně si letos nelámej další
ioannina
Hlavně si letos nelámej další nohu, prosím tě, nebo si z toho uděláš zvyk a budeš muset zmutovat na stonožku, abys měla pohodový Vánoce!
Kočky, co neshodily stromeček, mají velké, bezvýznamné, nesnadno smazatelné plus. :)
Toro, člověk to rozumem chápe
Dede
Toro, člověk to rozumem chápe, ale přesto si nejspíš musí tu nohu zlomit, aby to dodržel:)) Pokusím se vzít si to za své i bez té zlomené nohy!:))
Kočky jsou v tomhle nejlepší
Danae