„Je to něco, jako vnímat krásu. Hledat změnu, vymýšlet změnu toho, co už je samo o sobě tak vymyšlené, že už to lepší prostě být nemůže.“ Seděli jsme v přítmí garáže a jak už to tak bývá, mluvili o nesmyslech.
„Vždy je možné vylepšit to, co se zdá být nejlepší. Dokonalé, když ti na tom slově tak sejde.“ Můj druh byl jazykozpytec. Slova byla jeho denní chleba. A teď jsme se bavili nad slovem dokonalost. Zda i slovo dokonalost může být ještě dokonalejší. Zda tvar toho slova je ve své podstatě konečný.
Nad našimi hlavami projela posprejovaná tramvaj. Reklama? Asi…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit