Táta byl kapitán. Jednou v práci jsem na stole našel jeho čepici. Byla mi hrozně velká, když jsem si ji nasadil na hlavu. Uviděl jsem přicházet vojáky. A najednou mě něco napadlo. Vyšel jsem jim v ústrety a s čepicí na hlavě rozkázal: „Zastavit stát – raz dva.“ A k mému údivu se útvar zastavil.
Pak jsem uviděl tátu. Provinile rozpačitě jsem se na něj podíval, ale on se jen usmál a poklepal mi na rameno. Beze slova mi zasalutoval a já jsem hrdě ten pozdrav opětoval.
„Tak co kapitáne?“ zeptal se táta. „Vojáci, rozchod,“ a vojáci mi zasalutovali a odešli.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit