Brzy měla vypuknout válka. Jsem sice člověk, ale vychováván mezi kentaury, kteří mě naučili vše. A Mars byl jasný, nebylo pochyb, že brzy přijde nevyhnutelné.
Věděl jsem, že mě lidé potřebují. Ty informace jsem si nemohl nechávat pro sebe a přesto, že mě za to kentauři odvrhli, šel jsem za nimi. Musel jsem jim pomoci i v té téměř zoufalé naději, že svět jednou bude jako dřív.
Otevřel jsem dveře. Měli tam směšná zaklínadla, která jsem ihned zvládl. Přišel jsem do místnosti, kde se nad nějakými plány krčily tři postavy.
„Harry Pottere,“ nabídl jsem mu pravici. „Pojď, zničíme Voldemorta společně.“
Ne, 2010-04-04 23:50 — Lejdynka
Člověk, vychován kentaury? Že
Člověk, vychován kentaury? Že tys moc četla Mauglího? :)) ( = hrozně líbí)
Ten konec je tak dokonale dokonalý, a tak roztomile pitomoučký ( = z jeho úst ta věta zní, jakoby mu nabízel něco jiného)...
:P
Ne, 2010-04-04 21:26 — Danae
Tomu říkám rovný GS přístup!
Tomu říkám rovný GS přístup! (A čím to je, že i tenhle působí málem sympaticky? To bude asi ranou intoxikací Foglarem ;)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit