Bod zlomu

Tu noc spal Alex na gauči a nepřirozeně dlouho. Když se konečně probral, v domě bylo ticho.

Alex se protáhl a šel do kuchyně. V hlavě si připravoval, jak se Sofi omluví a vynahradí jí to.

V kuchyni bylo prázdno. V koupelně jakbysmet.

Přiotevřel dveře do ložnice. Po Sofi a Teddym nebyla ani stopa.

Všiml si pootevřených dveří ke skříni. Nahlédl do ní. Polovina věcí byla fuč.

Zastavilo se mu srdce.

Když se otočil, uviděl na posteli vzkaz.

"Kdybych tu nebyla, až tohle budeš číst, je pozdě. Už tu nejsem. Už mám dost tvých mizení. V tomhle nemůže dítě vyrůstat."