Velké prádlo

Po několika dnech ticha Matyáš vychladne, zjistí, že mu Marjánka chybí a jde za ní. 

Najde ji naklánět se nad neckami plnými mydlinek, jak soustředěně drhne něčí svršky. Je tu skoro sama, jen Světla vzadu žehlí. Ve vzduchu je cítit vlhkost jako po dešti. 

„Matyáši! Co tu děláš?“ vyhrkne dívka. 

„Přišel sem ti vodpustit!“ pronese slavnostně mladík. „Ale musíš pro mě nejdřív něco hezkýho udělat. Třeba mi vyžehlit košili!“ 

Když letí ze dveří prádelny, následován veškerým jejím vybavením, dojde k názoru, že odpouštět je sice božské, ale to jistě jen proto, že Bůh očividně ještě nikdy nedostal do hlavy žehličkou.