Konečně jsem venku a můžu si protáhnout packy. Že to ale trvalo. Kampak asi ty lidi ráno chodí a proč mě nenechají jen tak pobíhat venku?
Ale to je fuk, honem běhat, běhat, běhat, než mě zase zavřou.
Jé a co je tohle oranžové. Nebudu se k tomu přibližovat moc rychle. Jen to lehce očuchat... Ono to je měkoučké. Copak bude asi pod tím? To musím zjistit. Dá se do toho hrabat? Jéé, ono to jde. Tak honem, honem, než si mě všimnou. Už se to pohybuje a brzy zjistím co je pod tím schované.
"Ňufe, vypadni od té deky!"
Někdy mám pocit, že tak nějak musí ten náš králík přemýšlet...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit