Pozitivní realista

"Chtěla bys, aby ti někdo česal vlasy?" zeptal jsem se, zdánlivě beze smyslu - alespoň tak nechápavě se na mě podívala. Musel jsem přivřít oči, její lesk byl oslňující - i přes tlumené tóny smutku vyvěrající odkudsi z hlubin její duše, hmatatelné skrz její zářivý úsměv. Byla pro mě ledovou královnou beroucí za kliku dveří vzdušného zámku - jen jen otevřít.
Dým v mé hlavě se najednou rozpustil. Co mám dělat, když jsme tři? Vychutnávat si tuhle situaci se vším, co přinese, i když vím, že ráno půjdeme oba domů za tím svým. Láska je krásná, tak proč s ní šetřit...čekat netřeba.