Crowley vystoupil z auta a vešel do malého knihkupectví.
"Máme zavřeno!" uvítal ho andělův hlas.
"To jsem já!"
Azirafalova hlava se vynořila zpoza polic. "Crowley! Počkáš, prosím, chvíli vzadu? Potřebuji tady ještě něco dodělat." Na chvíli zalezl, ale pak dodal: "A nekoukej se mi do skříně!"
Crowley se usadil ke stolu a čekal. Nemohl si ale pomoct, pohled mu stále sklouzával ke skříni. Co by Azirafal mohl schovávat? Možná alespoň nakouknout? Ale k čertu s tím, je přece démon!
Pootevřel dveře a divil se, že na to nepřišel sám. "Už jsme o tom mluvili, anděli. Buď půjde tartan nebo já!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, jakmile démonovi řeknete,
Lady Lestrade
Jo, jakmile démonovi řeknete, ať něco nedělá, je jen jeden způsob, jak to může skončit. :D