Mých 10

Výběr z těch, které jsem poctivě našla a jaksi samovolně objevila a přečetla ještě v průběhu DMD (protože spoustu dalších krásných dočítám se zpožděním a objevuju díky ostatním).
Danae, Poslední noční můra
Jednak je to celé dokonalé, a jednak mi to závěrečné vybídnutí asi přijde nějak důležité.
Rya, Pátek
Nemůžu k tomu říct nic moc jiného, než co už jsem řekla v komentáři.
Skřítě, Co je psáno, to...
Víceméně na všechno, co Skřítě napsala, jsem zírala jak na zjevení. A v tomhle drabble obzvlášť jako by byl odžitý celý život.
Amy, Na konci vesmíru
Dělo se tam toho hodně, ale je tam jedna banální pravda, kterou když si člověk zažije, tak celá banálnost letí z okna. Navíc mě díky Mass Effectu v poslední době zase začala bavit sci-fi témata, a motiv samoty ve vesmíru je fascinující.
Birute, Na konci příběhu
Ten člověk, co někde nahoře rozhoduje o tom, ze kterého příběhu udělá legendu a na který nechá zapomenout, je očividně jenom člověk.
Keneu, Rostl příběhy
Jestli někdy budu mít syna, tak chci, aby četl d’Artagnana a otevřeně se distancoval od některých upírů.
Anne, Jaro
Foglar svádí k parodiím a úšklebkům a už dávno není cool, ale mám ho ráda, a tady mu to zdospělení a přiznaný slash vyloženě sluší.
Hippopotamie, V mlze
Oblíbená potterovská postava a absolutně geniální napojení na (ohavné) reálie.
Aries, Kdo mi ukradl měsíc duben
Aries by v prvé řadě měla dostat nějakou cenu za úplně nejdokonalejší propagaci španělské a portugalské kultury. A ve druhé řadě, tohle je prostě krásné.
Lejdynka, Nechte maličkých, bych k nim přišla
Samí oblíbení hrdinové a jeden z těch nejvěčnějších motivů, při každém přečtení se lesknou oči.