Gilbert si umí poradit

„Už dost! To jsi přehnal! Vyzývám tě na souboj!“
Je ta holka vždycky tak krásná, když se čertí? Šedovlasý mládenec se pousmál.
„Co za to?“
Zarazila se. „Jak to myslíš?“
„Bez odměny pro vítěze není pořádný souboj. Ale to ty přece víš.“
Utahoval si z ní. Věděla to, nechtěla se však vzdát.
„Pokud prohraješ, budeš mi celý týden sloužit. A jestli to dopadne jinak, daruji ti svého nejlepšího koně.“
Souhlasil. Nejdřív odolával, nakonec ale potupně prohrál.
Musel jí čistit boty, vařit, dokud nebyla spokojená, zkoušet její šaty. Teď se přiblížil a nečekaně ji políbil.
„Tomu se říká vzpoura, má paní.“