Případné ťuk k poslechu.
Mimochodem svým způsobem koresponduje s tímhle mým starším drabbletem.
Vymodlený a tolik chtěný syn, tolik vítaný – teď docela sám.
Za okny se zablesklo. Tiše počítal blesky a s každou vteřinou po chvějící se tváři sklouzla slza.
Na ramenou tíha korunovaného světa se vší kovovou pachutí.
(Na krku pořád stín ostří; tak by se hodilo, kdyby nebyl.)
Zoufalá matka hledá útočiště. Je sám pár měsíců. (Tisíce let.) Blesk.
Budeš král, král nesmí plakat, víš.
Nechci – blesk – králové jsou pořád sami – hrom – chci máminu sukni a tátova ramena – blesk. Třese se. Nenávidí bouře – v hlavě se mu míhá jeden strašidelný obraz za druhým.
Kousek bouřky se mu občas rozléhá v hlavě.
(Václav II. Sice na tom Bezdězu nejspíš kdovíjak nestrádal a zas tak dlouho tam nebyl, ale stejně si musel připadat sám...)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák malej... voni to ty
Peggy
Chudák malej... voni to ty královský děti vůbec neměly jednoduchý.
Taky si myslím. Ona ta
Carmen
Taky si myslím. Ona ta obrovská zodpovědnost ještě v peřince, brr...
Výborné, krásně popsané.
Esclarte
Výborné, krásně popsané.
V příběhu nebo střípku...
Faob
..., ve kterém se ztrácím, vždy o to více vyvstane forma, která je brilantní. Bouření myšlenek, bouření venku, bouře zarytá do mozku, to skvěle přiblíženo.
Velice sugestivní, krásně
Zuzka
Velice sugestivní, krásně popsané pocity (pokud se slovo krásně v takovém strachu a děsu hodí...). Skvěle!
Kachničku.
Martian
Kachničku.
To je tak krásně napsaný.
strigga
To je tak krásně napsaný.
S tou hudbou je to naprosto
Rebelka
S tou hudbou je to naprosto vražedná kombinace. Aneb, občas mě rozbrečí už jen sama o sobě ta ukolébavka... ale když si k tomu ještě představím malého Václava...