Prostě příroda

Krásný květnový den. Všichni jsme nějak zapojení do práce na zahradě. Na sousedově smrku trylkuje kosák. Pěje své písně do světa z plna hrdla.
Najednou se idyla změní v malé drama.
„Mamííí! Máá jííí!“ ječí kluci jak na lesy.
Rozinka svou kočičí mrštností vletí do sklepa a něco nese.
Ach ubohá paní kosová. Už jsme nestihli zasáhnout.
Po další hodině veselého trylkování přilétá na opuštěné hnízdo v révě pan kos.
Smutně kouká na vychladlá vajíčka, smutně pípá. Ale jen chvilku.
Pak se s písní vznese vstříc novým zážitkům. Prostě příroda.
Jen teď nevím, který z nich na tom víc vydělal.