Záblesk naděje, pohltí světla loučí.
Doufal, že je nikdy nenajde.
Doufal, že už nikdy nebude muset bojovat o holý život.
Záblesk vzteku v něm pohltí vše dobré.
Ve chvíli, kdy se ve tmě zaleskne hrot kopí.
Ve chvíli, kdy jeho sestřička zařve bolestí.
Zlostné vrčení naplní noc.
Obrovskou tlamou se ožene po nepříteli.
Odhodlaný bojovat do posledních sil.
Touhu po krvi však přebije strach o rodinu.
Když mu zrak padne na zlatého draka.
Když vidí jak se sotva drží ve vzduchu.
Křídla zvednou jeho tělo ze země.
Nemůže dopustit, aby padla.
Musí jí dostat do bezpečí.
Záblesk naděje.
Možná přežijí.
Navazuje na Neříkej mi tak
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Snad... Snad to zvládnou...
Profesor
Snad... Snad to zvládnou...