Kacířka

Zatahuji za sebou závěs ve zpovědnici.
„Odpusť mi, otče, neboť jsem zhřešila…“
Co mu mám říct? Že jsem použila lehké kouzlo zapomnění na souseda, abych mu nemusela přiznat, že to má pračka mu vytopila koupelnu? Že jsem použila spací kouzlo na dítě, co celou cestu v autobuse brečelo, když jsem se potřebovala učit? Že jsem jednomu týpkovi, co se mnou flirtoval v baru, aby pak vyjel po mé kamarádce, na chvíli vyčarovala na hlavně oslí uši?
Ne, to mu říct nemůžu.
„Lhala jsem…“
A lžu pořád. Mí milující a věřící rodiče by nikdy nepochopili, že jejich jediná dcera je čarodějka.