Diplomacie podle O´Neilla

„Nuda. Nuda. Nuuuudaaaaa!“ zavyl Jack a svalil se do písku. Už tu trčeli třetí týden, zatímco Daniel extaticky prohrabával jakési ruiny.
„Jacku!“ přidusal zničehonic jmenovaný, nikoliv extaticky, ale rozzuřeně. „Co jsi sakra řekl Taiře?“
„Nic. V podstatě.“
„Od začátku mi dělá společnost! Rozumíme si! A najednou je naštvaná a odmítá se mnou mluvit!“
„Eh…“
„Jacku?“ tázavý tón se výhrůžně táhne.
„No… Přišla se na tebe zeptat. Že se jí líbíš… A jestli si myslím, že ona tobě taky. Tak jsem řek, že rozhodně.“
„To je celý?“
„No… možná jsem tak trochu dodal, že tebe jaktěživo ze všeho nejvíc přitahovaly fosílie.“