Noční let

Včera jsem letěla nad Kathmandu. Já a město. Byli jsme tak blízko. Co všechno se asi změnilo?

Učit? V Nepálu? Zbláznila ses? K čemu to bude dobré?

Slyším hlasy.

Jeden dobrovolník. Na pár měsíců. Jak jim to pomůže?

Černou nocí stoupají vzhůru.

Děti, které jsem učila, jsou dospělé. Snad otevřenější než jejich rodiče. Snad vidí dál než za nejbližší pole. Snad dodělaly alespoň základní školu.
Na okamžik poznaly jiný svět. Mohly se dotknout. Vědí, že pohádka o kouzelném anglickém jazyce je skutečná. O nepatrný krůček se posunuly. Za znalostmi, studiem. Za nadějí.

Tak co? Pomohlo?

Letadlo tiše mizí do tmy.