Nechci žádné jiné

Hned ráno si je natáhl a běžel na snídani. Skrz koženou podrážku vnímal každý hrbolek.
Šel v nich nasypat slepičkám a vyměnit podestýlku svojí kobylce. Voňavá sláma pod nimi šustila.
Cítil je na nohou, když Hnědoočku sedlal, když se vyhoupl do sedla a opřel se jimi do třmenů.
Když cválali podmáčenou loukou, bláto na nich zanechalo tmavé stříkance.
Pak se vrátili domů, seskočil zpátky na zem a přišlo mu, jako by zapomněl létat.
Večer je na zápraží vyčistil a namazal, protože se dozvěděl, že tak boty déle vydrží.
Ale co když už ho v nich palce opravdu, opravdu moc tlačí?