Jednou to přijde

Ženy v nařasených sárích, rikšák na rozvrzaném kole zdobeném barevnými cetkami, bosý kluk s umatlanou pusou. Všichni to vědí.

Za pár let. Za měsíc. Zítra.

Procházím ulicemi a na nohách mi ulpívá prach. Z hromad odpadků stoupá k nebi štiplavý dým. Kolem svatyně se tlačí lidé, projíždějí auta, hlasitě troubí motorky. Město žije.
Zastavuji před nedokončeným domem. Z holého betonu posledního patra ční opuštěné železné výztuhy. Po ploché střeše se honí opice. Snědý elegán z billboardu za jejich zády propaguje pojištění proti živelným pohromám.
Nejvyšší čas.
Pojistit domov, rodinu, štěstí.

Dnes.

Je 25.dubna 2015 a země se začíná třást.