Štěstí a pýcha

„Ona je tvým největším životním úspěchem,“ poplácal jej po rameni Dean a pozvedl sklenku v přípitku na novou ministryni kouzel.
„I když kdo ví, co na tobě vlastně vidí,“ zavtipkoval a Ron očekával píchnutí u srdce, protože staré jizvy způsobené pocitem méněcennosti občas ještě bolely.
Jedenáctiletý Ron by v zrcadle z Erisedu viděl na jejím místě sebe.
Vyhledal ji pohledem.
Zabraná do debaty, zčervenalé tváře a rozcuchaná, ale zářila a on si uvědomil, že žádnou bolest necítí. Jen pýchu. Lásku.
Vzhlédla a usmála se na něj.
Domů? naznačila.
Zavrtěl hlavou.
Tohle byla její zasloužená chvíle.
Čtyřicetiletý Ron byl neskutečně šťastný.