Večeře

Seděli u ohniště a srkali rybí polévku. Do vlasů se jim vplétala vůně spáleného dřeva. Bylo jich dvanáct, ale nikdo nepromluvil. Jen nejmladší chlapec občas zamlaskal.
Když došla polévka, pustili se do makrel a pečené kořenové zeleniny. Marie po očku pozorovala, jak Simon hbitě obírá rybí maso.
“Vypadáš, jako kdybys dva týdny hladověl,” zamumlala.
“Dva týdny ne,” řekl Simon a podal misku vykostěného masa nejmladšímu. “Na, Felixi. Musíš hodně jíst, jsi ve vývinu.”
Felix na Simona vykulil oči a pak vyprsknul otázku, kterou musel přežvykovat celý večer:
“Našel jsi je? Našel jsi tuleně?"
Simon se ušklíbl.
"Našel, ale ne živé."