Někdy mezi lety 1412 a 1419 se vynořuje možnost drobné změny s těžko odhadnutelnými důsledky. Šibalští urozenci si kreativně vyložili královy stesky ("kdo mne zbaví toho turbulentního kněze!" - viz Černá zmije) a (opět?) vzali situaci do vlastních rukou... Tradičně a stavovsky, "Zakopnutím" na mostě...
Aneb co předcházelo https://www.sosaci.net/node/47823
"Zvláštní... Tomu knězi prý nade vše záleží na pravdě... Je to svatý muž..."
Sartaq syn Tochtamyšův s úšklebkem vzhlédl od broušení dýky.
"Pravda... Je pravda, že ti, co chodí k přijímání u hříšných kněží, jako by nepřijímali, a Bůh je za to zatratí?
A z jako čepel meče úzkého mostu spadnou i ti spravedliví kněží, protože se pětkrát denně neklaněli k Mekce, to je taky pravda.
Já ti nevím, kde je ta slavná svatá pravda. Ale je taky pravda, že tahle země je jako sud s prachem. Buřičské řeči nedají králi spát. A je pravda, že já potřebuji spokojeného krále."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No teda... skvěle hrozivá
Aries
No teda... skvěle hrozivá scéna a to jméno! A ty možnosti...
Děkuju!
Aldarion
Děkuju!
Jméno jsem ale ukradl. ;)
Sartaq se jmenoval jeden z Bátúchánových synů, ale moc dlouho Zlatou hordu nevedl - asi ho otrávili ambiciózní příbuzní.
Tochtamyš - Tokhtamysh - Tuqtamış byl poslední velký chán z Bátúovské linie, válčil s Timurem (Tamerlánem)a získal k tomu podporu Vytautase, litevského velkovévody, jednal se Zikmundem Lucemburským... Jeho syn Džaláluddín ben Tochtamyš bojoval jeho jménem u Grunwaldu na litevské straně s tisíci jezdci... Zajímavý chlapík...
...
gleti
jasně spokojený král to jistí, byť za drastickou cenu