Není čas ztrácet čas

Crybaby se na ubytování vrátil až pár hodin po večerce. Oknem. Byl rozcuchaný, s natrženou uniformou, a smrděl cizím potem. S heknutím se svalil na postel.
“Jak šlo rande,” zvednul Calico hlavu od blasteru, který zrovna čistil.
“Ze začátku celkem dobře,” zahučel Crybaby do polštáře.
“A pak se ukázal její manžel?”
“Ne.” Crybaby se převalil. Na krku kolem límce mu tmavly modřiny: “jen to chtěla brát pomalu, a na to není čas. Tak jsme se zase rozloučili.”
“A jak si teda přišel k tomu… všemu?”
“To víš…” ušklíbnul se Crybaby: “Těm, co chodí chlastat do 79tky nějaké to rychlorande nevadí.”