Mám ho rád. I když nechce vyprávět o tom, jak bojoval s Rebely. Učí mě chytat ryby a když nechtějí brát, kreslí mi do písku matematické úlohy. Je taky hodný na mámu. Chová ji na klíně, když pláče. Máma stejně utěšuje mě, když mě něco bolí, ale myslím, že otci bych to říkat neměl.
Otce mám taky rád. Na mámu není zlý, ale když pláče, nedělá nikdy nic. Naučil mě jezdit na koni a podestýlat kravám. Vypráví mi o zemi, ptácích a zvířatech. S radosí a pýchou se spolu staráme o růže.
Ty nejkrásnější nosím s mámou na tátův hrob.
To je tak nádherně posmutnělé
Terda
To je tak nádherně posmutnělé.
Aspoň, že je to posmutnělé
Lady Peahen
Aspoň, že je to posmutnělé hezky. Já přemýšlela, co napsat optimistického, ale nakonec mi to nevyšlo.
Ten hrozivě dlouhý a barvitý
Kleio
Ten hrozivě dlouhý a barvitý příběh za pár slovy...<3 Je to krásně bolavé.
To máš pravdu. Je toho hodně
Lady Peahen
To máš pravdu. Je toho hodně v příběhu i pod jeho povrchem.
asi jsem se v té komplikované
Aries
asi jsem se v té komplikované rodinné historii trochu ztratila, ale líbí se mi ta smířená posmutnělost
Já si myslím, že je v tom
Lady Peahen
Já si myslím, že je v tom poněkud ztracený i sám malý hrdina.
Na mne z toho jde melancholie
Aveva
Na mě šla melancholie z
Lady Peahen
Na mě šla melancholie z tématu. A pak jsem ji ještě prohloubila poslechem mého oblíbeného vánočního alba.