Divoké mládí

Narodila jsem se na teplé letní půdě lidského domu. Spala jsem máme pod křídlem, přisátá k bradavce a mléku. Za chladných nocí a čekání na mámu jsem se tulila se spolužáky ze školky. Po pár týdnech jsem roztáhla křídla a na první pokus vylétla do vzduchu, honem za mámou, abych ji neztratila.
První brouk mi utekl. Další už ne.
Podzimní motely. Zimoviště. Jarní motely. Zpátky do letoviska. Další rok po vlastní ose... a za klukama.
A pak léto, dámská kolonie a první dítě.

Teď je mi snad patnáct, snad dvacet. Na děti už nemám věk, nelétám a lovím z misky.