Kdo si hraje, zlobí, a bude sťat

Alois Drábek, profesor historie na Univerzitě Karlově, specialista na středověké dějiny Zemí Koruny české a samozvaná morální autorita nevěřícně zíral na bubliny stoupající vzhůru. Pukaly na sklech jeho precizně umytých oken a zanechávaly na nich ohyzdné JARové skvrny.

Zpropadená hračkárna…

Užuž se chystal okno otevřít a nevychovanou omladinu slovně zpranýřovat, když tu jeho pohled padl na dřez, ve kterém před chvílí z jedné vody načisto domyl nádobí po vynikajícím katově šlehu a zapomněl jej vypustit.
***
„Já se nenechám obléhat kdejakou cháskou!“ Řval pan profesor Drábek z okna, zatímco bezbranné předškoláky nemilosrdně třísnil nechutnou tekutinou.

„Příště to bude vroucí olej, parchanti!“