To je přece moje!

Jousef odemkl dveře. Trhač a Cindy se začali bouřlivě vítat.
Jousef nevěřícně zamrkal. Z rozestlaného gauče se začal zvedat cizí chlap. A co hůř! V jeho pyžamu!
“Jindřiško?!”
“Já jsem Miloš,” prohlásil muž. “Jindřiška je v koupelně.”
“Ale… to je moje Jindřiška! A moje pyžamo!”
“Ježíšmarjá,” zalkal ten chlap. “Promiňte, já vám je hned vrátím!”
“I Jindřišku?”
“Myslíte macešku?”
“Koho?”
“No… “
“Jousefe! Já úplně zapomněla, že dneska přijedeš!” vynořila se Jindřiška z koupelny.
“To vidím!”
“Ale počkej, to je přece Miloš, můj syn!”
“Ty máš i syna? Od kdy?”
“Od včerejška. Nevlastního. Přivedla ho Eva. A podívej, už je náš.”