Červený trpaslík

„Ty kryptofašisti nás normálně vypískali!“ nadával Degen ždímaje si pivo z dredů. „Si myslí, že budem hrát ňáký jejich nablblý odrhovačky!“
„Punk už asi netáhne,“ pokrčil rameny Gazze. „Možná kdybysme zkusili jinej žánr...“
„To bych radši předčítal přepravní řád maďarskýho státního železničního dopravce v originále,“ odmítnul rezolutně frontman. „Kvůli kryptofašistickým maloměšťáckým páprdům nevyměním punk za nějakou komerční břečku!“
„Víte,“ ozval se Bubák. „Já končím. Strejda mi dohodil fleka u policajtů.“
„Cože?!“ vyhrkl Degen.
Než však stačil náležitě odsoudit bubeníkův kryptofašismus, promluvil i Gazze:
„Já zas sehnal brigádu v jedný bance. Myslim, že je čas to zabalit.“
Toho večera punk zahynul.

"Go to bed, Rimmer." Lister pulled the blanket over his head and aggressively ignored the sounds of... sniffling?

The room was still dark. Jumping down, Lister made his way over to the figure huddled by the door.

"Rimmer? Y'all right?"

A stifled groan. Smeg, he shouldn't have let that woman work him over like that, but it had seemed funny. At the time. Lister held out his hand, but Rimmer twitched away.

"No broken bones? Let me-"

Rimmer grabbed a hold of him, and would not let go. Lister sighed. He'd bet his last dollarpound this would be forgotten tomorrow.

Lister always enjoyed being alone, which came as a surprise to people. It was like because he enjoyed spending time with others, he must want to be around them all the time.

That was stupid. Even if you liked Zero G football, you couldn't do it all the time. You'd collapse.

Flat on his back in the observation dome, he reached out for another beer. How many days now? Maybe ten. Maybe twenty.

The ship was so quiet. Holly left him alone most of the time.

Slowly, Lister put his hands over his ears. He could still hear the silence.

„Abys věděl Listere, šachy jsou sportem intelektuálů, na rozdíl od bezduchého prohánění mičudy,“ poučoval Rimmer, když se Lister ohradil proti přepnutí zápasu London Jets na záznam partie Kasparova proti Karpovovi. „Souboj dvou gigantických myslí snažících se přelstít soupeře…“
„A taky nejnudnější věc, na kterou můžeš v televizi koukat. Možná po podvodním kriketu.“
Jejich dohadování vzbudilo podřimujícího Kocoura.
„U Frankensteinových vousů, to je strašný!“ vyjeknul, když Kasparov sebral věž z naleštěné šachovnice.
„Ty rozumíš šachům?“ obrátili se rázem oba na Kocoura.
„To si pište, že rozumím – ten lesklej lak je katastrofa. Šachovnicovej vzor v jakýmkoliv jiným než matným provedení je zločin.“

"Dobré rá..."

"Pa-pa-da-dá, překvapení! Všechno nejlepší k narozeninám, Krytone!"

"No ne, jak jste věděli, že se dnes vynulovalo moje 32-bitové počítadlo?"

"Prostě se zeptali a pak vymazali... to je jedno, pojďme radši na dárky:

Kocour si už týden nelízal oblečení, takže je třeba vyprat patnáct praček! Rimmere, co ty?"

"Rozhodl jsem se chronologicky setřídit svoji sbírku záznamů partií kostek a dát ti možnost to realizovat."

"Ách, mnohokrát děkuji. A vy, pane?"

"Já pár dnů nemyl nádobí, takže mi dovol potřást ti gumovou rukavicí! S čím začneš?"

"Jémine, já za-za-za-za-za-za-za-..."

"Tak, vopičáku, to se povedlo - a všechny dárky zbyly na nás..."

Hudba hlasitě hrála, číšník přinesl další rundu a vůbec, zábava byla v plném proudu.
„A jak se má tvůj velkej šéf?“ zeptal se Listera Chen.
„Když sem odcházel, tak si zrovna žehlil puky na trenýrkách.“
Osazenstvo stolu se rozeřvalo hurónským řehotem. „Vsadím se, že ten cvok má i speciální ramínka na ponožky…“ vytíral si Petersen z očí slzy smíchu. „Ale teď vážně: Měli bysme mu najít nějakou ženskou.“
„To nebude lehký,“ namítl Lister, „on má totiž paralýzu výběrem.“
„To jako že si nemůže vybrat?“ ptal se Selmy.
„Ne, spíš že když si nějakou vybere, tak to vždycky skončí elektrickým paralyzérem.“

Alarm řve z plných baterek. Lister drží jednu ponožku, balíček strun a baseballový míček.
„Kocoure, popadni svoje švestičky a koukej mazat, než nám to tu vybuchne pod zadkem!“ zakřičí.
Hromada oblečení před ním se pohne a vynoří se z ní vystresovaný Kocour.
„Dva obleky, deset tašek s botami, jeden kufr kravat... Tadá... můžeme, hoši!“
„Pane... Můžete mít věci maximálně do váhy dvaceti kilogramů. Budete si muset vybrat, co si vezmete,“ upozorní ho Kryton.
Kocour zkoprní.

„Pane Listere... Proč je...“
„V bezvědomí? Jo... Jinak to nešlo. Zaseknul se. Musel jsem mu pomoct. Dej mu pod nos flitrovýho motýlka, to ho probere.“

Našel jsem to pod jeho polštářem. Si myslel, že se mu nebudu hrabat ve věcech. Jako by mě neznal. Je to prostoduchý čtení, kopa nudnýho hnoje vo olizování známek a zadků papalášů. Jsou jen dvě možnosti, který si z toho vodneseš. Zjištění, že je to magor, jenže to už víme. A chuť sledovat Danielle Steelovou. Je to depresivnější, než deník Anny Frankový a patetičtější, než sepraný Kocourův vohoz. Jakmile s tím skončíš, jediným vysvobozením je vypálit si oči čatní nebo žaludek chlastem tak silným, že ti do něj udělá díru. Bylo to horší, než když jsem byl měsíce v jináči.

"Není se čeho bát, jenom vás na malinkou chvilku vypnu a pošteluju," hlásil s úsměvem Kryton a držel u toho něco, co vypadalo jako robertek pro vzrostlého nosorožce.
"Ani náhodou, ty zmetku plechová, se mě tímhle nedotkneš. To bych měl raději v trenýrkách dikobraza," ječel Rimmer a zdrhal.
"Nebude to bolet," rozběhl se Kryton a jedním zkušeným pohybem nasadil druhému technikovi KO.
"A teď si uděláme malý výlet do hlavy pana Rimmera."
"Co je to za vejlet, když je Dutohlavova hlava dutá," zabručel Lister, ale Kocour si pro jistotu donesl velkou colu.
"A heleme, Lisa, jdu pro pop-corn!" zašklebil se.

"Hey Rimmer!" Lister leaned back and raised his eyebrows, "d'ye know why ye've got that H on yer head?"

"Because I'm dead, Lister."

"Yeah, but you know."

"The H," Rimmer said, sardonically, "stands for-"

"I know! But why?"

"So people can tell I'm a hologram! Have you finally gone space crazy?"

"Why do they need to, though?"

"You know why! Holograms aren't people, not in any ways that matter. Go bother Cat!"

Lister watched him walk away, turning his attention back to the JMC crew manual, and resumed reading: -to prevent the crew from forming unhealthy attachments to the dead.