Možná si pamatujete, že už jsem kdysi v prvním DMD napsala drabble, které velice ošklivým způsobem týralo bubáka. Vlastně jsem takových drabblat napsala víc.
Budiž vám útěchou, že tohoto bubáka je mně samotné líto.
Tomuhle bubákovi se nedařilo. A přitom chtěl tak málo, trochu postrašit, olíznout výhonky čerstvého děsu zpod postýlky... netušil, kam leze.
Byly to TY DĚTI.
Kdyby mu zbyla špetka rozumu, plakal by; ale kdoví kde už byl rozum, když se svíjel ve smrtelné existenciální křeči.
Jsem, když mě svět nevidí? Nemohu ven! Je svět, když ho nevidím?
Okolo něj byla bleděmodrá huňatá hrůza a žáby ve fraku s deštníčky.
Každý přece ví, že žáby na suchu umírají.
Každý ví, že schováte-li se pod deku, bubák si myslí, že neexistujete.
A schováte-li pod deku bubáka... to vědí jen ony.
Děti slečny Zuzany.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
být bubákem prostě není
Aries
být bubákem prostě není žádnej med
To je moc dobře, že si to
Rebelka
To je moc dobře, že si to napsala. A na to prvotní bubákovské drabble si vzpomínám dobře, bylo bezvadné ;).
Výborná sonda do hlubin duše
Birute
Výborná sonda do hlubin duše bubáka.
Pedagogické působení slečny Zuzany nese hojné plody, a to je dobře!
Chudinka malá! <3
Lejdynka
Chudinka malá! <3