Když je člověk zdrblý, blrblá brbly, brbly

Za svobodna Svobodová bylo jméno její,
povahově nomen omen, miserere mei!

Tralala, tralala, proč se jenom vdávala?!
Tralala, tralala, by samotu zahnala?

Řekli jí, že svoboda je jenom nutnost poznaná,
že i socha Svobody je svým podstavcem spoutaná.

Tralala, tralala, proč se jenom vdávala?
Tralala, tralala, by pro něj i dýchala?

Svoboda jsou mantinely, co dnům dají řád,
řetěz, co tě omotává, jako rajský had.

Tralala, tralala, proč se jenom vdávala?
Tralala, tralala, aby moudrost nabrala!

Láska je slepá, má růžové brýle,
„však si ho vychovám“ směšné jsou cíle.

Tralala, tralala, proč se jenom vdávala?
Tralala, tralala, aby věčně brblala!