Pomalu se propadal do dvojí hlubiny. První hlubina byla mořská, ale nebyla to ona, která z něj vysávala život. Vzdal se. Dal do toho souboje všechno, ale ani to nestačilo. Byl zdrcen trojím způsobem. Svou bezmocí, svou prohrou a svým selháním, když stvořil ninju, jehož organizace byla největším nebezpečím současného světa. Neuspěl ani v boji, ani v lásce. Neuspěl vlastně v ničem.
Seděla na parapetu a s napětím sledovala vodu, která jí měla přinést odpovědi. Tentokrát nemyslela na vesnici, ani na Akatsuki. Tentokrát poprvé se bála jenom o něj.
Čekala na zprávu dlouho. A když konečně přišla...
Zjistila, že vyhrála.
Halt musím být aspoň někdy věrná svému prvotnímu fandomu. Neukamenujte mě prosím, romantika je mou velkou slabinou.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jó, Naruto... to v člověku
Tenny
Jó, Naruto... to v člověku vyvolává nostalgii. :) Taky jsem na něj psala své první ff. :)
No jo, pro mě to až taková
Lee
No jo, pro mě to až taková nostalgie není, svou první fanfikci jsem napsala před sotva dvěma roky. :)
Ach jo.. mrzí mě, že mi
strigga
Ach jo.. mrzí mě, že mi trvalo dobrou minutu, než mi došlo, o kom to je. Protože tyhle dva jsem měla strašně ráda. Ne ani tak každého zvlášť, ale jejich vztah je nepřekonatelnej. Tuhle dvojici můžu ještě pořád. :)
Smutnokrásný.
P.S.: O prvotních fandomech mi něco povídej. :D (A to jsem měla původně v plánu jen pár pobertovských drabblí - místo toho tady HP fandomem jenom hýřím a Pobertové nikde. :D