Jednou se rozhodnout

Dnešní večer byl vyčerpávající. Nucená konverzace, společenské úsměvy, chování hodné dámy.
Tak moc jsem se snažila být nudná, nijaká. Přesto svírám v dlaních dopis.
Připadala jsem mu okouzlující. Chce mě opět vidět. Poznat mě.
Nechci taková být, vzbuzovat v něm touhu po poznání.
Nechci!
Vyčerpaně klesnu na kolena. Nevím co dělat.
Chci utéct i zůstat. Chce se mi plakat i smát. Chci ho lépe poznat i zatratit.
Dost!
Nikdo mě nepřinutí ho slepě následovat. Bude to mé rozhodnutí. Můj osud.
Můžu utéct… zavřít se v pokoji dokud neodjede… chovat se nespolečensky…
To je ono!
Ukážu mu, jaká umím být „dáma“.