Sny měnící se v můry

Měla ráda dobu před usnutím, kdy ležela v posteli a představovala si všechno možné i nemožné.
Toho večera ji ze snění s otevřenýma očima vytrhl neobvyklý hluk, zdivočelý vír hlasů o patro níž. Jedenáctileté dívky bývají zvědavé. Vyplížila se na chodbu, až ke schodišti. To, co viděla, se stalo její noční můrou na mnoho následujících let.
Stáhla se zpět, vyděšená tak, že sotva dýchala. Musí se schovat!
Přesto ji našel. To už byl v domě cítit kouř.
Vytáhl ji na nohy.
Snažila se bránit, proti dospělému muži byla bez šance.
„Znáš mne.“ Neptal se, prostě to řekl. „Musíme pryč. Hned.“