„Tak co, máme všecko? Mouku? Kvasnice? Mlíko?“
„Tady. Chceš hrneček?“
„Asi jo. Rozdrobím to tam... přidej trochu cukru.“
„Takhle, nebo víc?“
„Stačí. Teď tam cmrndni to mlíko a já to posypu moukou.“
…
„Nějak to nic nedělá.“
„Jak starý jsou ty kvasnice?“
„No...“
„Nebylo to mlíko moc studený? Třeba jsme je vyšokovali.“
„Snad ne.“
…
„Dejcháme tady na to jak vůl s oslíkem na jesličky, co?“
„A kdo je kdo?“
…
„Hele, bublinka!“
„Já nic nevidím.“
„Ale jo, tady, na kraji, koukni... tady je druhá. A třetí!“
„Aha, fakt. Tak to asi bylo tím mlíkem.“
„Hm, tak víc dejchej, jinak se knedlíku nedočkáš..."
Ach, ty sladké společné začátky ve vlastní kuchyni! :) Dnes už jsme o mnoho kynutých knedlíků a dvě děti dál, ale vzpomínka je to pěkná.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:) Mám radost, když se
hidden_lemur
:) Mám radost, když se kámošům tohleto všechno povede.
to je pěkný
Aries
to je pěkný
kynutý těsto je vždycky
Tenny
kynutý těsto je vždycky alchymie! ale mě se zatím vždycky povedlo. *klepe na stůl*
^v^ -> budiž kachna
Owlicious
Vzpomínka skvělá, drabble vynikající :) Můj muž mi o kynutých knedlících žmudrá už měsíc... normální se povedly, tak snad s místníma ingrediencema zvládnu i ty ovocný...
Dokonalý!!!
Peggy
Dokonalý!!!
Krásné a vtipné.
Profesor
Krásné a vtipné.