Poprask v celofánu

Jednu chvíli se klukům spiklenecky chlubím takzvaným dinosauřím vejcem, co jsem dostala od bábinky, a najednou jsem tady.
"Zatraceně," ucedím.
Kolemjdoucí dáma se pohoršeně ohlédne a její výraz se změní v čiré zděšení, když zjistí, co tu kletbu vyslovilo.
Pocuchaný culík, džíny, fluffy mikina s oušky. A v ruce pořád to jasně červené staniolové vejce.
Urychleně kradu šál, který dáma na útěku upustila. Hekticky kalkuluju. Indickou kabelku neprodám, deodorant stěží. Zbývá ten budoucí dinosaurus, kterej ani není z pořádný čokolády.
Kolik by tak mohly stát obyčejný šaty pro služku?
"Vzácný pane, nezdráhejte se, kupujte!" kamufluju exotický přízvuk.
Mystifikace může začít.