Mezi šeříky

Pro dnešek skončili.
Dorian čekal, až si malíř očistí ruce, aby ho mohl vyprovodit. Vyšel tedy do zahrady. Zastavil se u rozkvetlého šeříku a přivoněl. Bříšky prstů se zlehka dotkl prchavě krásných kvítků.
„Květy vám sluší, Doriane,” ozvalo se za ním. Basil si utíral ruce do kousku plátna a sledoval jej. „Měl byste je nosit častěji.”
Mladíkovi zrůžověly tváře. „Jste příliš laskav, Basile.”
„Myslím to vážně.” Starší muž natáhl ruku a utrhl snítku kvetoucího hlohu. Došel k Dorianovi a kvítek mu zasunul za ucho. Pak mu z čela jemně odhrnul neposlušný pramen vlasů.
„Dokonalé,” prohlásil se zasněným pohledem v očích.