DMD Bonus č. 8 pro 27. 4. 2014.

Možná se vám zdá pětadvacetiprocentní daň z příjmu moc vysoká. Ale náš šéf si bere skoro stejně – a to je jenom jeden.
My musíme přece také z něčeho živit dělníky. Jinak by začali stávkovat. A o žádné vzpoury nemáte zájem ani vy, ne?
Není koneckonců potřeba odvádět daně v naší měně. Tu si umíme vyrobit sami. Můžete nám platit v naturáliích. Kupříkladu takovou kyselinou palmitovou – to je pořádné žrádlo!
Nedáte si tedy ještě jednu klobásku? My svaly vám jí stejně kus ukradneme. A budeme svědomitě pracovat – žádné protesty, slibujeme!
(Jen za žaludek neručíme. S hladkou svalovinou vždycky byla těžká domluva.)

Jason Bourne stál na chodníku a pozoroval dvě průmyslové kamery, které mířily jeho směrem. Povzdechl si. Od té doby, co byl povýšen a prošel bezpečnostní prověrkou se na ulici necítil vůbec dobře. Dobře si pamatoval, co mu na malé soukromé oslavě řekl jeden starší agent a jeho nový kolega:"Uncle Sam je všude. I tam, kde by ho nikdo nehleda. Nezapomeň." Teď už chápal všechny ty paranoidní bývalé špičkové agenty. Tíha vědění byla příliš velká a daň krutá. Být neustále pod dohledem je velmi, velmi únavné. A úplně nejhorší na tom je, že lidé si zvykají. Na přítomnost strýčka Sama.

'Je lepší býti mrtvý, nežli ženatý?' Jednou Tarrenovi jeho bratr sdělil, že radši zemře, než aby se oženil. Tarren nad tím občas přemýšlel, nejčastěji tehdy, kdy jeho starší bratr Arrow zase něco vyvedl. To sice nebylo tak často, vzhledem k tomu, že Arrow byl neruda a asociál, ale když se napil, no, Arrow s alkoholem v krvi byl velice zábavný, vášnivý a úžasný společník - ovšem vždy jen do té doby, než vystřízlivěl. Přišli na to tím, že za nima přišla nějaká žena, že čeká díte Arrowa. Tarren mu navrhl, aby si jí vzal - bratr mu odsekl a na dlouho zmizel.

Kdysi si dal jméno. Představíte si pod ním někoho, kdo pomáhá. Zachraňuje životy. Takový chtěl být.
Skutečně zachránil tisíce životů. Dokonce celé planety a galaxie.
Ale všechno vždycky nejde podle plánu. Musel dělat i ošklivé věci.
Tak ošklivé, že si myslel, že si jedno z jeho já to jméno ani nezaslouží.
Jeho pověst ho předcházela. A tak zatímco někde ho vítali s nadějí a jásotem, jinde před ním s hrůzou prchali a vinili ho ze všeho, co se nepovedlo.
Nesl to těžce.
Ale když do křížovky jako "původce problémů" automaticky naškrábal "Doctor", pochopil, že napřed musí přestat vinit sám sebe.

„Proč musím riskovat život zrovna kvůli němu? Je to idiot!“
„Je to král,“ zamyslela se Brandy. „Jak říká strýc, idiot, ale legitimní!“
„Jakej strýc? Říkalas, že nemáš žádnou rodinu!“
Plamínky naznačily, že se dračice baví.
„Více toho strýce! Matka říkala, že nás s bratrem koulel ve vejcích a přednášel při tom verše. Věděl všechno, a co nevěděl, to si vymyslel.“
„On znal tohohle krále?“
„Ne, jeho tátu. Ale to se dědí.“
„Idiotismus?“
„Legitimita. Tak kdy vyrazíme?“
„Kam?“
„Zachraňovat!“
Nechci. Tentokrát se opravdu bojím.
„Co by na to řekl strýc?“
„Lepší se podělat strachy v akci než zalezlej v komoře.“
„Brandy!“

Dva mladí muži v brnění stojí vedle repliky středověké vesničky.
"Todle je asi tvoje poslední akce, co?" táže se první.
"A proč jako?" diví se druhý.
"Přece se ženíš, ne?"
"To se ňák sfoukne. Do něčeho jí navlíknu a pošlu jí fotit."
"Ale řikal si, že vona tydle věci s šermem moc nemusí, ne?"
Druhý pokrčí rameny.
"Tyjo, to bych radši chcípnul, než se tohodle vzdát a skončit v chomoutu," mudruje první. "Tak deme na to?"
Rozběhnou se vpřed a mávají píkami. Bitva začíná.
Řev. Vedro. Pot.
Oheň.
Rána skrz nedovřené hledí.
Pád. Krev.
Houkání sanitky.
Raději smrt, než...
Ticho.

Já to nechápu! Fakt! Přísahám, že dospělí jsou někdy úplně pitomí.
Mamka hodně brečí. Táta se mračí a nadává. A nikdo už k nám nechodí. Ani strejdovi kamarádi. Ani ten, co ho mám nejradši, ten co vypadá starší, a nedělá takový kravál, a má žlutohnědý oči docela jako ten vlk v zoo.
A já nevím proč. On tomu přece nemůže věřit, ne?
Nebo jsou vážně všichni dospělí tak hloupí?
Protože strejda Sirius nic takovýho, co oni říkají, neudělal. To prostě není možný a hotovo.
Mamka říká, že už ho nikdy neuvidím, ale to je taky pitomost.
Ještě se potkáme.
Určitě.

Mistr Erestor zvedl zrak od stolu, když vstoupil do místnosti lord Elrond a položil na stůl knihu.
„Máte přečteno? Co jste se dozvěděl?“ ptal se Erestor.
„Saeros byl členem dvora Thingola v Doriathu-“ začal Elrond, ale Erestor jej přerušil.
„Tohle ví každý. Co soudíte o jeho činech? Kdo byl na vině Saeros nebo Túrin?“
„Myslím, že Saeros. Provokoval a nechal se vyprovokovat. Místo toho, aby se poučil, že se nemá zaplétat do sporů s lidmi, se nechal potupně štvát jako zvíře. Nepostavil se za své činy a raději zemřel. Takový přizdisráč, řekl bych.“
„Elronde, vyjadřujte se slušně!“ napomenul jej učitel.

“Moc starý,” prohlásil Doktor, když mu Pán času ukázal první možný vzhled.
“Ten je zase moc tlustý,” rozohňoval se Doktor nervózně si mnuv ruce.
“Ne, moc štíhlý,” komentoval třetí možnost upravovav si motýlka.
“Jelikož si nechcete vybrat,” prohlásil Pán času. “Bude vybráno za vás.”
Doktor se zhrozil. Na hraně vědomí ucítil, co mu chtějí provést. Vyděsil se. Nebyla ošklivá, spíše naopak - dokonce zrzka. Ale razit si cestu životem jako ženská? Radši smrt! Doktor se začal soustředit jako v žádném ze svých dvou životů. Než ztratil vědomí, cítil, že mu ustoupili. Bude sice uvězněn na Zemi, avšak alespoň ne jako žena...

"Za chvíli bude Vintíř ukládat dítka na kutě, myslím, že bude po tom dni vyšťávenej, Barnabáš s Polyxenou ho asi nenechali přes den chvíli v klidu", zamyslí se Gizela a slastně se ponoří do termálního bazénu.
"Zachariáš dal Jimramovi asi taky pokouřit", přidává se Vincencie, "doufám, že chlapi nezjistili, že jsme tu spolu; aby si to neulehčovali společnými aktivitami."
"Ano, ať zas jednou máknou, frajeři liboví!"
"Pravá žena se nenechá mužem zotročit", zhodnotí Vincencie, "zavčas mu ukáže, zač je toho loket, dokáže si udělat čas na sebe, zkrátka chtělo by to šampus, abychom si mohly připít na cestu pravých žen!"