Realita

fandom: realita
pozn.: Inspirováno historkou, která se měla odehrát na začátku 90. let na Heathrow.
„Ty seš fakt chodící pohroma! Neříkal jsem ti, že na to nemáš sahat?!“
„Já myslel…“
„Tys myslel a pojišťovna se… doufám, že máš blbostní pojistku.“
„… ehm… ty vrata přece nejsou vodotěsný, ne?“
„Neměly by… aspoň že už je ta palivová nádrž prázdná…“
„A ještě pořád tě baví sedět na tom stole? My aspoň můžeme zalézt do kabiny…“
„Ano, díky za optání. Jackova blbostní pojistka mně nový boty nezaplatí.“
„… toho je snad dvacet čísel… myslím, že…“
„Prosím tě, radši už nemysli!“
Hysterické uchechtnutí. „Nouzový vypouštění paliva za letu… na zemi to stejně nefunguje, že jo… kdyby aspoň Nick nechal votevřený vrata…“
edit: Tým Bleskobrk

fandom: realita
poznámka: jakákoliv podobnost se skutečnými osobami je čistě náhodná...
-----------------------------------------------------------------------
Nový ředitel velké správcovské firmy se usmál. Konečně se dočkal.
Výběrové řízení na výměnu oken. Jasné náznaky. Ředitel potřebuje opravit auto. Pět procent je dobrých. Jistá firma vyhrála.
“Neber ty úplatky, Karle, nebo se z toho zblázníš,“ řekla mu mezi čtyřma očima bývalá kolegyně, nyní podřízená. Brzy odešla dohodou.
Výměna stoupaček. Zájemců je hodně. Sedm procent.
“Neber ty úplatky, Karle, nebo se z toho zblázníš,“ řekl mu bývalý kolega, nyní podřízený. Brzy odešel dohodou.
Celková revitalizace paneláku. Ředitel potřebuje opravit chalupu. Deset procent.
Poslední akce nevyšla. Bývalý ředitel tráví podzim svého života v útulném zdravotnickém zařízení s mřížemi na oknech.

fandom: realita :o)
pozn. č. 1: Za šílenou logiku se nestydím!
pozn. č. 2: Musíme si to letos zopakovat ;o)
Na stole ležel balíček karet. Okolo stolu seděly čtyři mrtvé ženy.
Rozesmátá skupinka se se zájmem podívala na líc příslušné karty. Tentokrát obrázek nijak nepomáhal.
"Teď hádejte, jak se to stalo!" prohlásil tajemně vypravěč, když si přečetl rub.
"Zase jeden konec světa, lidstva, civilizace?"
"Ále houby!"
"Místnost je jinak prázdná?"
"Nedůležitý."
"Maj všechny stejnou příčinu smrti?"
"Uhm, ano."
"Byly karty otrávené?"
"Víceméně ne."
"Já vím, já vím!" zasmál se jeden z hadačů. "Ty čtyři se uchechtaly k smrti, když hrály Černé historky!"
"Ty podvádíš!" vypravěč před příslušného hadače vztekle mrsknul kartami se zbývajícími Černými historkami. "Tohle sis musel přečíst předem!"

Paul Cliff začal zuřivě bušit do klávesnice počítače. Tedd Westley nervózně procházel po kanceláři a okusoval tužku.
"Tak co Paule? Jak to vypadá?" zeptal se nervózně. Druhý vědec nepřítomně zavrčel. Atmosféra v místnosti houstla závratným tempem. Dalších pět členů týmu sedělo v různých koutech u svých monitorů a kalkulaček.
"Sakra lidi, řekněte už někdo něco!" zaječel Westley zoufale.
"Nestačilo to," řekl překvapeně Cliff, "chybělo sedm kilojoulů."
"Potvrzuji, vyšlo mi totéž," řekla Britney Deann, sedící v rohu.
"Sedm kilojoulů? To jako že jeden člověk neposkočil?" zeptal se zoufale Westley.
"Jo, bohužel. Dráha Země se neodchýlila dostatečně. Pořád se řítíme do Slunce."

fandom: realita
(pozn.: Jde o skutečnou událost ze začátku 70. let.)
„Vždyť ti říkám, že jsem ho znal osobně. Byl to Bob. Kývl mi na pozdrav a zmizel. A všichni ostatní ho taky viděli jen v N318tce.“
„Kecáš. Proč by tam prosím tě strašil?“
„Protože jsou v ní namontovaný použitelný díly z té N310tky, co havarovala v Everglades! A navíc to vypadá, že za to mohl Bob, protože nějak omylem odpojil autopilota. A teď nemá klid. Ale ode mě to nemáš, jo? Jinak letím na hodinu, víš, co říkalo vedení.“
„Nevidím jiné řešení,“ povzdechl si o měsíc později jeden z manažerů Eastern Airlines na schůzi vedení. „Nechte ty zatracený díly vymontovat.“

fandom: realita
poznámka: nepotřebuju urban legends, mám ducha v kuchyni a předsíni. Fakt.
Stojím u zrcadla a obtahuju si linku. Vtom za sebou vidím pohyb.
Z poličky pod stropem se na mě nepřirozeně pomalu vysunuje polystyrénová tyčka a jemně mě dloubne do ramene.
Krev mi tuhne v žilách a najednou si vybavuju nejmíň deset dalších záhadně spadlých předmětů, u kterých jsem si byla jistá, že ležely vodorovně nebo dokonce za překážkou.
Zvonek za dveřmi mi málem způsobuje infarkt. Je tam jen sousedka, ale z mého výrazu má jasno.
„Už zase?“
Nechápu.
„Ona vám to neřekla? Ve vašem bytě straší zavražděný kuchař!“
Konečně se vysvětluje ta směšná výše doplatku při výměně garsonky za dva-plus-jedna...

fandom: realita
poznámka: opravdu nám kdysi do firmy něco v tomhle smyslu přišlo
Vážená fyrmo,
dneska sem na pracáku našel váš inzerát a prej musim napsat ňákej motyvační dopys a profesní životopys, pani u přepážky povidala, že to je jako seznam prakse, tak vam s timdle dopysem posilám i seznam, kde sem jako fachal. Je dlouhej, protože fakt moc makam a chcy mýt co nejvýc zkušeností. A ty vama požadovaný reference sou prej dúkazy, jak sem dobrej, tak že sem fakt dříč vam dosvědčí Franta, ale teď stratil mobil, tak potom. Jo a ucházim se o tu práci vedoucí kontrolingu, za těch pětačtyřicet tisýc měsíčně si i zjistim, co to je.
Pepa Okurka

fandom: víceméně realita
pozn. fujtéma!
Vážené personální oddělení,
ucházím se o pozici ve vaší firmě.
Vzdělání mám, zkušenosti nevelké.
Co mohu nabídnout?
Umím toho mnoho!
Umím se natáhnout do trávy a zírat do mraků.
Umím se proměnit ve vítr a prohánět se ulicemi.
Umím jak déšť dopadat na milovanou tvář.
Umím být plamenem, co nezahřeje ruce.
Umím se skálou stát a přečkat staletí.
Umím se pousmát, když je mi do pláče a plakat, když je všechno k smíchu.
Jsem jaká jsem a umím toho mnoho.
A vaše perspektivní dynamická firma je mi ukradená, nehodím se tam.
Ale je jasné, že i snílci potřebujou platit složenky.

téma: Ït is alive!
fandom: realita
-----------------------
Restaurace u hlavní silnice v jakémsi zapadákovu mezi Quidong a Šanghají. Čínští hostitelé zvou návštěvníky z Evropy na oběd. Prý v této na první pohled nenápadné putyce vaří vyhlášené místní speciality.
Veliký kulatý stůl s velkým otvorem uprostřed. Do otvoru je usazen kotel s polévkou, pod kotlem obsluha zažehne oheň. Zanedlouho voda začne vřít a číšníci postupně přidávají různé přísady, hlavně nudle a spoustu zeleniny. Zeleninu vhazují do polévky zvláštními pohyby a v přesně daném pořadí. Vypadá to jako jakýsi tajemný rituál.
Polévka krásně voní, Evropanům se sbíhají sliny.
Z polévky vyjukne kohoutí hlava i s hřebínkem a rozpustile zamrká.

fandom: realita
poznámka: už taky začínám být poněkud morbidní...
--------------------------------------------------
Jdu potichu kolem domu. Nesmí mě nikdo vidět, hlavně ne Procházková, ta stará drbna. Pokaždé, když jdu domů s plnýma taškama, vyběhne za mnou a vyzvídá. Čarodějnice jedna závistivá. Několikrát na mě zavolala policajty. Nic jí nebrání v tom, aby si občas taky udělala radost a něco si přinesla. Kdyby byla přičinlivá, taky by měla.
Podaří se mi proklouznout nepozorovaně až ke dveřím mého bytu. Konečně doma!
Z velké kabely vytahuju svůj dnešní úlovek. Staré štípačky, ale ještě poslouží. Gumáky. Mám patery. No a? Prasklý květináč. Někdy ho spravím. Staré noviny. Co kdyby byly potřeba?
Všechno se může někdy hodit …