Bylo to cestou z přednáškové síně, když jsme s paní profesorkou přešli z hovoru o Fourierově transformaci na téma výuky matematiky. Po hořekování o neschopnosti dnešních studentů používat vlastní rozum, vyprávěla o své staré škole.
“Měli jsme takového pana učitele...” začala.
Že prý každou hodinu přišel, sedl si, zadal nějaký zajímavý příklad a čekal. Při první takové hodině se po 20 minutách ticha zvedl a začal běžný výklad. Zanedlouho začala být matematika oblíbeným předmětem mnohých. Slečna studentka, dnes má přednášející, příklad vždy vyřešila nejrychleji.
“Dojděte mi za roh pro pivo,” instruoval ji běžně učitel. Stará škola možná měla nějaké výhody...
Ano, skutečně jsem takový rozhovor se svou přednášející na matematiku měl. A skutečně následoval po debatě o Fourierově transformaci.
...a skutečně mě nic jiného nenapadlo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit