Jak se žije lupičům - poznámka: blbě

Loupežnici jsem dělala měsíc. A byl to fakt jináč. Když začínáte jako dobrodruh, který vše vidí optimisticky, nevidíte před sebou velký špatný. Třeba, že byste měli začít přepadat lidi. A v tomto bodě narážíte na první problém: Jakou zvolit zbraň? Asi byste šáhli po kuši a dýce. Ale když nic takového nemáte, máte problém. Nikdo vám nedá peníze, když mu vyhrožujete rybičkou. Pak vás napadne kyj. Hádám, že jste ho nedrželi v ruce. Buď je těžký, že ho nezvednete, nebo drobný klacík. Nakonec vám nezbyde nic jiného, než škrtit lidi tkaničkou od boty. A tu druhou si při tom přišlápnete!