Džíny a džinové

Amras kouřil a prohlížel své nové fotky pro jeden kalendář. Byl docela spokojený a ještě spokojenější byl s balíkem peněz, co za ně dostal.
„Tobě nevadí, že si tě někdo prohlíží?“ zeptal se Caranthir, který seděl vedle něj na posteli.
„Co by mi mělo vadit?“ zeptal se Amras.
„No, že tě vidí nahého,“ dodal.
„Vždyť mám kalhoty.“
„Ale je ti vidět... no džin,“ ostýchal se Caranthir a hledal popelník. S tím si Amras starosti nedělal, klepal popel na koberec (hospodyně to přece uklidí).
Amras zvedl překvapeně obočí a řekl: „Džin? Ty tomu proboha říkáš džin?“
„No přece džin od džín.“