Amélie věnovala ceduli na plotě nepřátelský škleb. Cedule jí ho sebevědomě vrátila.
"Takže..., co dál?"
Odpovědi se nedočkala.
"Já bych řekl, že ten vzkaz je dost jednoznačný, ne?" ozval se Rory. Teprve teď se Doktor otočil, s klukovským úsměvem a očima planoucíma dychtivostí naznačující, že tahle bitva už je prohraná.
"Správně, Rory, velmi, velmi správně! Tak jednoznačný vzkaz prostě nejde jen tak hodit za hlavu, že?" A přesně s těmito slovy Doktor vykročil vpřed.
"Doktore, neříká ta cedule spíš, že bychom se měli držet dál?" Velmi zbytečná poznámka, jak si Amélie uvědomovala.
"Ale Rory! Copak jde odmítnout tak vřelé pozvání?"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No to je mu podobné... :))
Carmen
No to je mu podobné... :))
Tohle je tak typické a boží k
Terda
Tohle je tak typické a boží k tomu. :)
Chudák Rory, on to pak
strigga
Chudák Rory, on to pak vždycky odnese! :D
To je prostě Doktor. Tohle by
Kilián
To je prostě Doktor. Tohle by úplně postačilo jako jeho stručná charakteristika. :D