Ze života báby z finančáku

Tahle práce přidá člověku vrásky (ale upřímně, která ne, že?). Často jsou to vrásky vzteku, kdy si říkáte, jestli vám to za ty nervy stojí.

A pak vás překvapí kolegové.
Třeba svatebním darem ve formě kastrůlku a pytlíkové polévky s játrovými knedlíčky - když už jste nemohli pro covid mít hostinu.
Nebo vám na odchodnou do nového oddělení dají dvě dračí piva - když už milujete ty draky (a přeci nebudete pít sami, tak druhé manželovi).

Naposledy překvapili dvoumetrovým plyšovým drakem, který mě a kolegu chrání před poplatníky.

Těch pár vrásek ze stresu doplňují desítky radostnějších, které přináší má druhá pracovní rodina.

Po třídenním zpracování analýzy vymáhacích úkonů jsem znechuceně pustila myš z ruky.

"Dokážeš si to představit?" zeptala jsem se kolegy. "Svět kde každý platí daně včas, a třeba i před termínem. Kde nejsou žádní dlužníci, kteří se neustále vymlouvají na to, proč nemohli zaplatit. A když už se stane, že dluží, tak na výzvu od správce to hned zaplatí."

"Svět, kde bysme byli bez práce," dodal kolega a zničil tak moji pracně vymalovanou představu. "Místo toho máš svět plný tabulek, analýz, topek, lustrací, exekucí, pravomocí, odpisů a prekluzí. Svět s pravidelnou výplatou."

Uznala jsem, jeho obrázek byl děsivější, přesto lepší.

Dle metodického pokynu číslo 1567 při požáru klimatizační jednotky umístněné za oknem:
a) bezodkladně opouštíme budovu
b) vycházíme na chodbu s hlasitým výkřikem "hoří"
c) voláme správce budovy a vyčkáváme následného pokynu

Dle metodického pokynu číslo 43546 správné větrání v zimě probíhá:
a) otevřením okna na tzv. ventilaci
b) otevřením okna dokořán po dobu nejméně deseti minut
c) otevřením okna dokořán za současného otočení kohoutu radiátoru do pozice vypnuto

Dle metodického pokynu číslo 43546 v rámci šetření vody pouštíme rychlovarnou konvici
a) pouze s takovým množstvím vody plně dostačujícím na šálek
b) dodržujeme minimální hranici vody stanovenou výrobcem rychlovarné konvice

Po návratu z týdenního pracovního školení mě v páteční odpoledne přivítal v kanceláři neskonalý smrad. Smrad, který se jako duch zjevoval v kanceláři i následující dva týdny. Zajímavé bylo, že se začal projevovat pokaždé v jinou hodinu. Bohužel větrání i difuzér na ten puch nezabíraly.

Po dalších třech týdnech jsme s kolegou identifikovali zdroj smradu.

"Ty vole, co to tam mám?" ozval se kolega, když sahal do batohu pro tašku na nákup. "Makrela? Sem žádnou nekupoval."

"Kdys ji kupoval naposled?" ptám. Ve stejnou chvíli se pohne sáček a puch nás skoro zabije.

"Týden před nástupem na vánoční dovolenou," hlesne kolega.

Přípravy na první výjezd za dlužníkem probíhaly hladce. Protokol, průpisák, několik propisek, výpis z osobního daňového účtu... Mohlo se vyrazit.

Cestou jsem začínala cítit nervozitu. Nejela jsem sama - měla jsem sebou kolegu. Ale to mi nebylo nic platné. Jednání jsem měla vést sama.

Po příjezdu před rodinný dům přišel nepřirozený klid. Vystoupila jsem z auta, zazvonila na zvonek a vyčkávala.

"Dobrý den, finanční úřad, mohla bych mluvit s panem Novákem?" pronesla jsem klidně.

"Jasně, taková mladá a na finančáku," odpověděla mi paní a vrátila se do domu.

Z šoku jsem přišla o řeč. Mé první jednání tak musel převzít kolega.

Čtvrt na sedm ráno. Přichází hromadný e-mail:
Jsi-li tím, kdo v brzkých ranních hodinách ztratil při průchodu do bran zdejšího ústavu bleskovou paměť, měj na vědomí, že byla ponechána na vrátnici, kde vyčkává tvého příchodu.

Čtvrt na sedm a dvě minuty. Přichází druhý hromadný e-mail:
Byl vznesený protest, že to mám ráno psát normálně. Takže znovu a česky. Někomu u kolotoče vypadl memory flash disk, tak si pro něj dojděte na vrátnici.

Čtvrt na sedm a pět minut. Přichází třetí hromadný e-mail:
Tak vzhledem k tomu, že do osmi je otevřená jen jedna vrátnice, tak je snad jasný na jaké!!!

Pravidelná instalace programu právě probíhá, a tak je možnost se věnovat opět škole. A protože logiky není nikdy dost, přichází čas na šestou sadu úkolů (naštěstí jen ze sedmi).

Zadání:
Rozhodněte, zda jsou následující úsudky platné, tj. zda závěr vyplývá z premis. K ověření platnosti použijte aristotelskou sylogistiku, tabulkovou metodu a Vennovy diagramy.

Příklad:
Všechna ovoce rostou na stromech.
Mučenka je ovoce.
Všechny mučenky rostou na stromech.

Pohled se mi od zadání stáčí zpět k daňovým zákonům. Ruka se pomalu sápá po myši a otvírá word. Umučena maracujou raději sahám po výtisku daňových zákonů a začínám psát odůvodnění zástavního práva.

"Ahoj, jdu pro stravenky," hlásím ve dveřích sekretariátu.

"Najdi se v hromadě, zapiš do seznamu a nezapomeň v krabici je dárek navíc," odpovídá kolegyně s pohledem upřeným do monitoru.

"My jsme byli minulý měsíc hodní?" divím se.

"To je od mojí ženy! Zase dostala vzorky," hlásí z vedlejší kanceláře ředitel.

"Jé, tak to se hodí. Nám akorát došla cestovní pasta, tak nemusím nic kupovat," usmívám se. "Vyřiď manželce, že jí já a moje peněženka milujeme!"

"Uvidíme, jestli budeš stejně nadšená až tu pastu ochutnáš. A cestovní kartáčky nebudou!" dodává ředitel. Je mi jasné, že tenhle dotaz slyšel zatím od každého.

"Přišel rozpis školení na zimní pololetí," odchytila jsem vedoucí na chodbě.

"Tak co? Konečně ses tam vešla?" zeptala se nadšeně. Tohle povinné školení už jsem měla dávno absolvovat a třikrát už to zrušili.

"No, vešla," povzdechla jsem si a vedoucí zamrzl úsměv na tváři. "Jedu tam druhý týden v lednu," dodala jsem.

"Aj," zamračila se vedoucí. "Zkusím nějak zařídit změnu."

"Ani se nesnaž. To už zkoušel ředitel, když mu to přišlo. Prý studuji jen pro svoji zábavu a nemám to nařízené od zaměstnavatele. Prý to mám brát pozitivně. Alespoň mi nezakrní mozek."

Náladu dokázal zlepšit až donesený věneček s kávou.

Půl sedmá ráno. Služební telefon zvoní. Poučena tím, že mohou být namátkové hovory kontrolující jak pracujeme, zvedám telefon, ačkoliv mé vnitřní varovné signály troubí na poplach.

"Vy jste mi zase zablokovali účet! A to jako proč? Já peníze na tu daň mám. Já to prostě jenom nestíhám platit. Jsem říkala, že budu platit ročně. Jako já se teď stěhuju, musím si koupit novou postel. Rozešla jsem se s přítelem. Platit jsem to chtěla pozítří. Chtěla jsem hypotéku. Teď mi jí nedají."

Půl hodinový monolog zakončuje hovor větou: "A stejně se stěhuju do Prahy, takže už vám nebudu muset nic platit."